U příležitosti významných výročí obcí pod Studencem uspořádalo Občanské sdružení Studený a Lipnice malou slavnost. Pozvání přijali a přijeli rodáci, účastníci Mariánských poutních slavností a také potomci prvních dosídlencù. Současní obyvatelé s rekreanty se sešli s milovníky překrásných míst na rozhraní Lužických hor a Èeského Švýcarska. Z nedalekého města Chřibská přišli pomoci členové spřáteleného Sdružení Tadeáše Haenkeho včetně pana starosty tohoto města.

Dùvodem k setkání rodákù i současných obyvatel bylo několik významných výročí, které také pro oblast pod Studencem přinesl osmičkový rok 2008. Patří k nim také ukončení I. světové války, od kterého uplyne v letošním roce 90 rokù. Účastníci si tuto událost připomněli slavnostním odhalením a požehnáním repliky zničené pùvodní pamětní desky pomníku padlým studeneckým mužùm během I. světové války v letech 1914 – 1918.

Hlavní celebrant pan Msgre. Karel Havelka, generální vikář v Litoměřicích, za laskavé spoluúčasti pana děkana P. Karla Jordána Èerveného z kostela sv. Jakuba Většího v Èeské Kamenici následně požehnal obnovený Školní kříž, který od roku 1787 pùvodně stál ve Studeném před budovou první školy (1780) a hostince čp. 69 (dnes Eč. 60). Replika Školního kříže byla při současné obnově přemístěna na obecní pozemek. Finanční prostředky k jeho zhotovení byly poskytnuty z fondu hejtmana Ústeckého kraje pana Ing. Jiřího Šulce a rodákù, kteří v plné výši také uhradili repliku desky pomníku padlých z I. světové války.

Účastníky mile přivítala starostka obce Kunratice paní Květa Božíková. Po slovech předsedy O. s. SaL k zúčastněným promluvil zástupce studeneckých rodákù, pan Reiner Heinrich. V uvítacím projevu mimo jiné řekl: „Teprve pomalým hojením ran, které si vzájemně přivodily zde žijící skupiny obyvatelstva, bylo možné se zase vzájemně setkat, porozumět si a uzavřít přátelství. Velký přínos v tom vykonává Občanské sdružení Studený a Lipnice. Do vědomí současného obyvatelstva svojí angažovanou prací vnáší vědomí, že historie tohoto regionu nezačala 1945/46, nýbrž že už před staletími zde žili přičinliví lidé.“

Dále připomněl slova slavnostního řečníka pana F. Stelziga při odhalování pomníku v roce 1924: „…Tímto pomníkem by neměla být velebena válka, nýbrž vyjádřeno přání, aby tento pomník byl posledním svého druhu ve vesnicích… Bohužel, jeho přání se nesplnilo. O to více je úkolem nás, kteří jsme 60 let žili v našich zemích bez války, pečovat o to, aby nadále zùstalo zachováno mírové soužití skupin obyvatelstva, pro což jsou dány předpoklady také ve společné Evropě, ke které my všichni patříme.“ Mezi přítomnými rodáky byla velmi dojata i jeho jednaosmdesátiletá dcera paní Margareta Stelzig – Berlin.

Poutní soška Panny Marie (1835) v novém slavnostním ošacení pomohla navázat na dlouze zpřetrženou tradici studeneckých procesí. Slavnostním okamžikem se stala malá pobožnost vykonaná církevními hodnostáři u lesní Mariánské kaple v Hluboké rokli. Opět hrála hudba, rozezněly se lesní rohy a p횝alky dívek z Chřibské. Lidé se zastavili, modlili se a pokorně rozjímali. Závěrečná dvojjazyčně přednesená píseò Ave Maria zazpívaná členkou Sdružení Tadeáše Haenkeho umocnila posvátnou atmosféru vzácného okamžiku. Následující večerní modlitba v Poutní kapli Narození Panny Marie v Èeské Kamenici a nedělní mše svatá krásnou slavnost ukončila. Èlenové STH z Chřibské dokreslili překrásnou atmosféru pobožnosti hudbou a zpěvem, opět se rozezněla Ave Maria v podání Heleny Krausové. Děkan P. Karel Jordán Èervený všem poděkoval a klid a mír mezi lidmi byl obohacen o vzácný okamžik krásy a vědomí občanské společnosti, pokory a vzájemné úcty.   

Jitka Tùmová